1919

Na Starém Brně založen první Česko-německý rybářský spolek. Prvním předsedou spolku byl zvolen pan Vychodil Stanislav, místopředsedou pan Klimeš Josef. Spolek neměl žádný rybářský revír. Na řece Svratce v té době hospodařil spolek Jundrovský, který zpočátku odmítal poskytnout sportovní rybolov členům nově založeného spolku na svém revíru. Později však funkcionáři obou spolků dospěli k dohodě, že členové Česko-německého rybářského spolku mohou vykonávat sportovní rybolov na Jundrovském revíru Svratka jako hosté, za cenu celoroční povolenky ve výši 40.- Kč.

1920

Několik členů české národnosti registrovaných v Česko-německém rybářském spolku se odloučilo a založilo nový kroužek „Fischerrunde“. Rybářský kroužek získal část rybářského revíru na řece Dyji pod Znojmem, kde jeho členové prováděli sportovní rybolov.

1921

Rybářský kroužek „Fischerrunde“ se transformuje se souhlasem Zemského úřadu v Brně do prvního Československého rybářského spolku Starobrněnského. Jeho ustavující schůze se konala v únoru 1921 v restauraci u Havelku za přítomnosti 35 členů. Spolek v době svého založení byl bez rybářského revíru.

1922

Končí smlouva o pronájmu povodí řeky Svratky Jundrovskému rybářskému spolku. Po vleklých a emocionálních jednáních se dosáhlo přidělení rybářského revíru na řece Svratce Československému rybářskému spolku Starobrněnskému. Tento spolek pak smluvně pronajal spolku Jundrovskému část řeky Svratky od jezu Kamenného mlýna proti toku řeky až do Bystrce.
Smlouva o pronájmu byla uzavřena funkcionáři spolku v hospodě Na Piavě. Následně obě smluvní strany založily společný užší koordinační výbor k řešení společných zájmů a řízení vzájemné spolupráce. Počet členů obou spolku byl limitován – Starobrněnský max. 53 členů, Jundrovský max. 115 členů. Nad tento limit nebyli noví členové přijímáni. Roční poplatek za členství činil 5.- Kč pro členy obou spolků. Za roční povolenku platili členi Starobrněnského spolku 20,- Kč. Členi Jundrovského spolku platili za roční hostovskou povolenku k rybolovu 40,- Kč. Až do okupace Československa nacistickým Německem Starobrněnský spolek vyvíjel nejrůznější společenské a charitativní aktivity, např. rybářské hody s tancem, tombolou a rybími kulinářskými specialitami a charitu pro chudé a opuštěné děti, nad kterými měl spolek patronát.

1938

Československý rybářský spolek Starobrněnský přechází do područí občanů německé národnosti. Českým rybářům je omezen sportovní rybolov na tři dny v týdnu, stejně tak je pro ně omezen i počet povolenek k rybolovu.

1945

Po ukončení druhé světové války valná hromada, svolána do budovy bývalé menzy na Vídeňské ulici, obnovila činnost Starobrněnského rybářského spolku.

1959

Po řadě vnitrostátních hospodářských i politických změnách přechází rybářské spolky pod svazovou činnost řízenou Ústředním výborem prostřednictvím oblastních výborů. V té souvislosti došlo k registraci Starobrněnského spolku do Československého, později Českého svazu rybářů a Starobrněnskému spolku byl změněn jeho název na Místní organizaci Brno 2, se sídlem na Starém Brně, Krížová ulice č. 14. V průběhu dalších let se sídlo spolku stěhovalo nejprve na Krížovu ulici č.20, následně na Mendlovo náměstí č. 10 a konečně v roce 1982 na Kamennou ulici č.2, kde sídlí doposud.

1968

Vzniká krajské hospodaření a rybaření a v důsledku těchto hospodářsko – organizačních změn byly ukončeny činnosti různých sdružení uzavíraných mezi brněnskými místními organizacemi.

1984

Končí tzv. „rajonizace“ v místních organizacích (členství v organizaci příslušné místu bydliště člena). Důsledkem „rajonizace“ došlo k opětné změně názvu organizace. Název Místní organizace Brno 2 byl změněn na nový název Místní organizaci Brno 1, který zůstal platný doposud.

1990 – 2015

Ustavujícím sjezdem konaným ve Znojmě vzniká odštepením od Českého rybářského svazu Moravský rybářský svaz s působností na území Moravy v územním rozsahu místních organizací a rybářských revírů. Místní organizace Brno 1, spolu s ostatními místními organizacemi Moravského rybářského svazu, jsou základním článkem Svazu.

2015 – až doposud

Sjezdem konaným ve Velkém Meziříčí proběhla změna názvu na Moravský rybářský svaz z.s. Pobočný spolek Brno 1 na základě změny v občanském zákoníku.